Veronika Dušková - Cesty s Mensou

Koncem dubna jsem si tak procházela mensovní maily a narazila jsem na jeden od SIGH. Jedna Američanka sháněla ubytování v Praze na pár dní. To mi nasadilo brouka do hlavy. Proč to nezkusit? Sama velice ráda cestuji a často řeším podobný problém s ubytováním. A navíc… nikdy jsem neměla odvahu se zapojit do mensovních akcí, tak proč s tím nezačít právě teď? Koordinátorka mi zaslala základní informace o hostovi. Jednalo se o sedmdesátiletou Ruth z Floridy. Právě podnikala asi tříměsíční cestu napříč Evropou. S Ruth jsme se zkontaktovaly a domluvily sraz. Čekala jsem nějakou zradu, neboť mi vždy připadá, že takové věci přitahuji, ale kupodivu jsme se sešly úplně bez problému i přes fakt, že Ruth s sebou neměla mobilní telefon. Jediné, čeho jsem se opravdu bála, byla moje angličtina. Vzhledem k tomu, že mým primárním jazykem je španělština, bála jsem se, že nebudu schopna anglické komunikace. Musím ale upřímně říct, že Ruth byla neskutečně trpělivá a s nadšením čekala na každé mé slovo, které ze mě šnečím tempem lezlo. Velkou výhodou bylo i to, že jsme měly stejné zájmy. Ona je bývalou operní pěvkyní, což korespondovalo s mým studiem muzikologie. A hned na první večer jsme naplánovaly návštěvu Stavovského divadla, kde jsme shlédly Figarovu svatbu od Mozarta. Ruth byla nadšená a se zájmem vstřebávala veškeré informace o divadle a jeho historii. Bylo to velmi příjemné a pohodové. Následující den se vydala Ruth do centra Prahy a já se mezitím pilně učila na zkoušku, která mě čekala pár dní poté. Příští den už byl ten odjezdový. Doprovodila jsem Ruth na autobusové nádraží, odkud vyrazila směrem do Polska na pokračování svého Eurotripu. Strávila u mě celkem dvě noci a za tu dobu jsme se dost spřátelily a jsme stále v kontaktu. Ona mě pozvala na návštěvu i k sobě domů na Floridu, takže jen co si vydělám na letenku, hurá do Ameriky!

Darth Zira – Se SIGHTem na cony

Abych byla zcela upřímná, jedním z hlavních důvodů pro vstup do Mensy byl pro mě právě program SIGHT. Dospěla jsem totiž k názoru, nač omezovat svou účast pouze na české a slovenské cony, když v zahraničí se děje tolik zajímavého a já se tam bez problémů domluvím. Jako zpravodajka specializovaného časopisu Pevnost navíc ani kolikrát nemusím platit žádné vstupné (jo, jo, pořád ještě platí, že tisk je respektován coby sedmá velmoc), různé nízkonákladové společnosti si tak konkurují dumpingovými cenami, že letenku do většiny evropských velkoměst člověk pořídí levněji než jízdenku na vlak do Košic, a díky současné ekonomické situaci už ani ty potraviny v zahraničí nejsou zas o tolik dražší, než u nás. Pouze ceny ubytování jsou zkrátka a dobře nastaveny na minimálně 5x vyšší průměrné platy a tudíž pro našince přece jen poněkud těžko únosné. A právě tento problém se zdálo, že úspěšně řeší SIGHT.

Napoprvé (cesta na Star Wars Celebration do Londýna loni v červenci) to úplně podle mých představ nevyšlo, protože nápor britských fanoušků Hvězdných válek (mezi nimiž bylo dost možná i velké množství členů britské Mensy) nocleh přes SIGHT neumožnil. Díky tomu ale mohu poskytnout všem, kteří se chystají Londýn navštívit, jednu dobrou radu téměř k nezaplacení: Centrum „Velehrad“, vybudované československými emigranty, které se nachází nedaleko od stanice metra Notting Hill Gate, nabízí krátkodobé ubytování pro Čechy a Slováky za ceny od 8 do 12 liber na osobu a noc, což je na takřka centrální Londýn prakticky zadarmo. Více informací na stránkách http://www.velehrad.org/index.php (poznámka SIGHT koordinátora: už od léta 2012 Velehrad jako ubytovna nefunguje, jedná se o charitu, která ubytování ani výhledově poskytovat nehodlá).

Září v Kodani, kde jsme s mým přítelem Richiem navštívili letošní Eurocon, však velmi příjemně překvapilo. Dánský koordinátor SIGHT nás původně chtěl ubytovat přímo u sebe, ale posléze zjistil, že ve stejnou dobu má nějakou celostátní dánskou mensovní akci, takže nám sehnal hostitele jiného, jistého Henrika Hornemanna, o kterém nám bylo sděleno, že je taky scifista a na Eurocon se dokonce sám chystá. Tedy jinými slovy nejen, že jsme bydleli v Kodani zadarmo (když teda nepočítáme výpravnou obrazovou publikaci o pražských památkách a nějaké to české pivo, kterým jsme mu udělali radost ještě větší než tou knihou), ale navíc u člověka shodné krevní skupiny.

To jsme zaznamenali hned po příchodu do jeho příbytku, který všudypřítomnými knihami, videokazetami a dívídíčky (převážně žánru fantastiky) silně připomínal náš vlastní pražský vigvam. Taktéž jsme rychle zjistili, že i zálibu v mírném leč kvalitním pití máme shodnou (byť my jsme fajnšmekři spíš na víno a Henrik především na whisky) a vůbec že si máme dost co říct. Hned večer toho dne, co jsme dorazili, nás vzal s sebou do jedné místní hospůdky, kde se pravidelně pořádá týmové vědomostní klání. Jelikož kvízové otázky byly anglicky, mohli jsme jeho týmu i malinko pomoci (nebylo to teda nic moc, ale lepší než nic). Další dny už byl Eurocon, ovšem my jsme si v pátek chtěli aspoň trochu prohlédnout Kodaň, zatímco Henrik musel ještě dopoledne do práce, tak nám aspoň velmi podrobně vysvětlil cestu do kulturního domu ve Valby, kde se mělo vše odehrávat (ono to tedy nebylo nic až tak komplikovaného, protože náš hostitel bydlí na konečné autobusu, co jezdí do toho nejcentrovanějšího centra).

Na Euroconu jsme se spolu samozřejmě mnohokrát potkali, naneštěstí v sobotu večer ale zmizel dřív, než jsme ho stihli pozvat na ruskou „Vodka párty“, kde by se mu určitě moc líbilo. No nevadí, holt bude muset dojet koncem prázdnin na Parcon do Plzně, který má statut eurokonference, a kde si bude moci užít piva víc, než si asi dokáže představit. Případně se ještě někdy před tím sejdeme v Praze, protože členové dánské Mensy údajně mají v plánu letos na jaře nebo v létě ve větší skupině naše hlavní město navštívit.

Tato veskrze sympatická zkušenost mě pak pohnula k tomu, že když se na podzim hledal nástupce Jana Tomáše na místo českého SIGHT koordinátora, přihlásila jsem se o tuto práci. Tudíž od této chvíle budu čas od času elektronicky otravovat ty z Vás, kteří jste ochotní své pohostinství nabízet cestovatelům z cizích zemí. Pár se nás jich navštívit chystá, takže se máte (máme) na co těšit.

Alena Kudláková – Se SIGHTem po Evropě

Díky tomu, že jsem se stala členkou Mensy (tehdy Czechoslovakia), mohla jsem rozvíjet dva ze svých koníčků – sbírání zeměpisných pohlednic a cestování. Jak to spolu souvisí? Vstoupila jsem do mezinárodního SIGu sběratelů pohlednic. Základní povinností člena je, pokud dostane pohled, pohledem odpovědět. Termín není určen, ale neměl by přesáhnout více měsíců. Jednou z možností, jak se setkat osobně s ostatními členy, je zúčastnit se tzv. divanu (mezinárodního setkání) nebo sám divan zorganizovat.

Po krátkém sbírání odvahy jsem tedy zaslala do věstníku tohoto SIGu nabídku na konání divanu v mém rodném městě – Rožnově pod Radhoštěm. Účast byla opravdu mezinárodní – manželský pár z Rakouska, Dán, Američan, další Rakušan, manželé z Anglie a Němec žijící ve Francii. Většina spala u nás, někteří dali přednost hotelu. Večer jsme poseděli při cimbálu ve stylové restauraci, druhý den jsme navštívili skanzen, kde právě probíhal Den řemesel, a poslední den jsme jeli do Kroměříže na zámek a do Květné zahrady. Všem se víkend u nás moc líbil.

Udělalo mi proto radost, když jsem další rok dostala od onoho Dána pozvání do Kodaně na oslavu jeho narozenin. V bytě se nás pak sešlo asi 20, převážně členů dánské Mensy, ale taky členů SIGu ze Švédska a Norska. Večer jsme si prošli Kodaň a zašli do zábavního parku Tivoli. Druhý den většina odjela a já jsem využila nabídnutého azylu a během pár dnů navštívila i Roskilde, Helsingor a další zajímavá místa. Díky dánskému SIGHT koordinátorovi se mi ozvala rodina z venkova, u které jsem pobyla další tři dny. Spala jsem v zahradním domku, přes den jsem na vypůjčeném kole objížděla okolí, prohlížela památky, koupala se v moři. Celkem jsem v Dánsku strávila jeden skvělý týden. Další rok jsem jela na setkání do Francie do města Orleans. Další rok na narozeninovou party do Rakouska. Loni zase přijela do Rožnova Američanka, která krátce studovala v Praze nebo Němec, který byl pracovně v Krakově.

Je úžasné poznávat osobně ty, se kterými jsem se dosud znala jen přes pár řádek na pohlednici, a díky nim se seznámit s běžným životem, který klasický turista v cizí zemi nepozná. Asi jsem měla štěstí, ale všichni mensané, s kterými jsem se setkala, byli vstřícní a přátelští. Někteří z nich ovšem dosti svérázní, ale to mě u členů Mensy nepřekvapuje. Musím ovšem podotknout, že kromě oné dánské rodiny se jednalo o členy SIGu, s kterými jsem si kratší či delší dobu dopisovala. Nebýt Mensy, byla bych o tato setkání a poznávání chudší.

Nebojte se proto přihlásit českému SIGHT koordinátorovi. Poznáte nové lidi, procvičíte si cizí jazyk (v menších městech, jako je to naše, tolik příležitostí není) a můžete se spřátelit natolik, že se budete navštěvovat i nadále. Co nabídnete je na vás, nikdo vás do ničeho nenutí a k ničemu nezavazuje. Já rozhodně nelituji.

Markéta Erbsová – Velká Británie

Mé zkušenosti ze SIGHT jsou více než dobré. Koordinátorka Lesley z UK Mensy mi poskytla mnohé informace. Po ověření mé totožnosti mi zaslala seznam akcí na červenec a poté na srpen. Byla jsem se podívat do místní pobočky, která sídli v samém srdci Londýna, ale lepší bylo zajít přímo na nějakou akci. Tento víkend tu probíhá AGM, což je podobná akce jako naše setkaní. Jenže s tím rozdílem, že místní mensani se schází velmi pravidelně. Skoro každý den určitý SIG nebo jedinec něco pořádá. AGM je pravidelně každé léto a jsou zváni mensani z celého světa. Jen se o tom ví velmi málo. pokud by chtěl někdo blíže pozat Londýn, je to ideální. (nechybí hry, soutěže a popovídání) Toto jsou tak ve zkratce mé zkušenosti, ale stačí se jen domluvit, obléci a vyrazit. Dveře jsou otevřené všem.

Jan Dvořák – Velká Británie

Pravda je, že jsem si před časem vyžádal od Tomáše kontakt na SIGHT koordinátora ve Velké Británii, ovšem trochu za jiným účelem než je poskytnutí krátkodobého ubytování, jak je to v rámci SIGHT obvyklé. Jelikož budu od září pobývat nějaký čas v Anglii, chtěl jsem již před odjezdem trochu informovat na místní Mensu s tím, že bych se posléze mohl zúčastnit nějakých společných akcí, a jako nejjednodušší varianta se z mého pohledu jevilo kontaktovat někoho ze SIGHT. Po několikerých prodlevách z důvodu ověřování aktuálnosti mého členství v Mense ČR jsem konečně začal komunikovat s hlavní koordinátorkou z UK, která mě po několika e-mailech odkázala na další osoby blíže mého budoucího místa bydliště. Tito se z důvodu dovolených atp., ozvali teprve nyní - dostal jsem seznam společných akcí pořádaných místní Mensou spolu s informacemi o tom, jak je Mensa organizována atp. Poté co přijedu do Anglie a trochu se rozkoukám, a pokud to bude v mých možnostech časových a finančních, rád se nějaké akce zúčastním.

Další články a zkušenosti českých mensanů jsou zveřejňované v našem časopise, dostupném i na webu. Téměř v každém čísle za poslední roky je článek z této oblasti.